beseda s Libuší Jarcovjákovou
Přijměte pozvání na besedu s naší přední fotografkou. Setkání se uskuteční v sobotu 18. února od 10:30 v sále Albrechta z Valdštejna na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové
Libuše Jarcovjáková se narodila v Praze roku 1952 do umělecké rodiny. Kromě rodičů na ni v období dospívání měla největší vliv matčina blízká kamarádka, výtvarnice Ester Krumbachová. Kvůli kádrovým potížím vystudovala střední grafickou školu a teprve po opakovaných pokusech ji v polovině 70. let přijali na pražskou FAMU na obor fotografie. Mezitím několik let pracovala jako dělnice v tiskárně Svoboda, kde také začaly její první fotografické pokusy. Z nich vycházela i při své pozdější školní tvorbě, která nepatřila k dobovému mainstreamu. Fotila tehdejší menšiny, například pražské romské rodiny, vietnamské dělníky a později pražskou homosexuální komunitu, což jí také umožnilo vyjasnit si vlastní sexuální identitu. V polovině 80. let krátce pobývala v Japonsku a poté emigrovala do Západního Berlína, kde žila a fotila až do sametové revoluce. Poté se vrátila do Československa a od té doby opět žije a pracuje v Praze.
Libuše Jarcovjáková se sama považuje za celoživotního outsidera, osobního i profesního. Od počátku zosobňovaly její fotografie jistou neokázalost, neschopnost prodávat samu sebe i své modely. Zajímalo ji spíše, koho a proč fotit než jak fotit. Ať už šlo o pražské gay kluby, tiskárnu Svoboda na Smíchově, reklamní fotografii v Japonsku, nebo berlínské exteriéry plné temných zákoutí děsivého vynálezu zvaného berlínská zeď, vždy šla cestou menšinového přístupu a prakticky úplně se vyhnula komerčnímu focení.
Na okraji umělecké scény i společnosti tvořící Libuše Jarcovjáková se ukazuje být jednou z nejdůležitějších postav v dějinách naší fotografie. Není to přehnané konstatování. Její předlistopadové dílo u nás svou prudkostí, upřímností a energií nemá srovnání a v lecčems předčí i zahraniční autory, o nichž už se desítky let vyučuje na univerzitách.
Titul Osobnost české fotografie, jejž uděluje Asociace profesionálních fotografů ČR, získala Libuše Jarcovjáková v roce 2017.
„Její dílo je, podobně jako tvorba Josefa Tichého, možná nejradikálnější protiváhou neosobního, efektního stylu fotografování, který již dlouho české fotografii dominuje,“ konstatoval Antonín Dufek z Moravské galerie v Brně, jeden z těch, kteří autorku navrhli. Cena byla fotografce udělena zejména s přihlédnutím k její knize Černé roky.
