Zapojení umělci
Obsah stránky
Filip JAKŠ
Kurátor, lektor, hudebník a zvukový umělec, jehož tvorba se pohybuje na hranici mezi konceptuálním uměním, konkrétní poezií a experimentální hudbou. Ve svých performancích reaguje na specifika míst, která vnímá jako hudební nástroje. Zabývá se tématy neviditelnosti umění a hledání zvuku v umění.
Vystudoval dějiny výtvarného umění na KTF UK v Praze a doktorské studium na AVU, kde se věnoval experimentální poezii. Působil jako kurátor Gočárovy galerie v Pardubicích a vedl Galerii plastik v Hořicích. Jako pedagog se věnoval výuce dějin výtvarného umění a výstavnictví, podílel se na tvorbě učebnice výstavní prezentace a byl semifinalistou soutěže Global Teacher Prize.
V oblasti hudby a zvukového umění spolupracoval s divadelními soubory, připravoval rozhlasové kompozice pro ČRo Vltava a vystupoval na festivalech jako Pražské jaro či Tvárnost paměti. Jeho autorský hudební projekt Asstma propojuje výrobu nových hudebních nástrojů s experimentální zvukovou tvorbou.
Ve své pedagogické i umělecké činnosti propojuje teoretické znalosti s interdisciplinárním přístupem a hledáním nových forem umělecké interpretace.
Radek KALHOUS
Vystudoval Tvůrčí fotografii na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, s pedagogickým vzděláním zaměřeným na kreativitu středoškoláků. Zkušený fotograf, pedagog a mentor, který více než 30 let působí v oblasti reportážní i komerční fotografie.
Jako fotoreportér strávil 21 let ve vydavatelství MAFRA a jeho práce byla mnohokrát oceněna v soutěži Czech Press Photo. Pravidelně vystavuje v Česku i zahraničí a jeho tvorba se vyznačuje hlubokým porozuměním světlu, kompozici a vizuálnímu vyprávění. Ve své praxi se věnuje také kurátorské práci, digitálnímu zpracování obrazu a inovativním metodám, včetně zapojení umělé inteligence do fotografických procesů.
Jako pedagog působí na Univerzitě Pardubice a na Grafické střední odborné škole a gymnáziu v Přelouči. V minulosti byl ambasadorem FUJIFILM CZ, kde vedl workshopy na téma „Fotografie jako nástroj k osobnímu rozvoji“. V rámci individuálních kurzů propojuje fotografii s mindfulness a arteterapií, čímž podporuje kreativitu studentů a pomáhá jim rozvíjet vlastní tvůrčí rukopis.
Ve výuce klade důraz na pochopení fotografie jako uměleckého média s hlubokým vyjadřovacím potenciálem. Studentům pomáhá nejen osvojit si technické dovednosti, ale také rozvíjet vizuální citlivost a vztah k umění v širším kontextu.
Tomáš JIREČEK
Miluje improvizaci a zkoumá ji víc jak patnáct let z mnoha úhlů pohledu. Kouká na ni jako herec a lektor v divadelně improvizační skupině Paleťáci. Také jako trenér aplikovaní improvizace. Učí také soft skills (prezentační a komunikační dovednosti) a vede teambuildingy (adaptační kurzy a změna klimatu ve skupině).
Dále improvizaci zkoumá jako dramaterapeut při individuálních i skupinových terapiích, a to buď v jeho terapeutovně, pardubické neziskovce Cedr, která podporuje lidi s duševním onemocněním, nebo v Psychoterapeutickém centru v Hradci Králové. I jako slam poeta si zaimprovizuje, když sem tam vystoupí s velikány tohoto žánru. V odvětví mluvené poezie si pak vyrobil s Jakubem Klejchem a Milanem Duspivou pořad Kontrabásnění. A v neposlední řadě se zabývá improvizací jako vypravěč.
Jiří BAREŠ
Jiří se vyučil uměleckým řezbářem v dílnách v dílnách p. Břetislava Kafky v Červeném Kostelci. V dílnách se vyráběl mobiliář pro kostely a opravy starých soch, včetně povrchových úprav malováním a zlacením. Od roku 1987 působil jako umělecký řezbář v dílnách divadla DRAK. Od roku 1994 dokonce jako vedoucím dílen (truhlárna, řezbárna, krejčovna, atelier) Od roku 2021 pracuje sám na sebe.
Jiří o sobě píše:
„Protože jsem měl velké štěstí v sobě rozvíjet celý život kreativitu, mohu se v současné době věnovat činnostem v širokém rozsahu. Od výroby loutek z různých materiálů včetně kostýmů, divadel, sochařství ze dřeva a kamene, malování obrazů, psaní scénářů pro vlastní představení, psaní textů písní a hudby, pohádkových příběhů, básní, hraní loutkového divadla, koncertování s vlastní kapelou. V divadle i mimo něj jsem vytvářel a vedl několik výtvarných dílen pro děti i dospělé a učil děti ve výtvarném kroužku. Jako člen Unie výtvarných umělců vystavuji společně i samostatně své autorské práce.“
Na pinterestu najdete Jiřího jako Jiří Bareš woodcarve
Tereza ŠTĚPÁNKOVÁ
Tereza vystudovala režii a scenáristiku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a již několik let se audiovizuální tvorbě intenzivně věnuje. Pracovala na mnoha různorodých projektech v nejrůznějších žánrech. Její absolventský film „Cesta domů“ (dokument z poválečného období), získal několik ocenění a promítal se i na zahraničních festivalech. V hraném dokumentu „Svět je krásný“ pracovala s mentálně postiženými herci, film vyhrál dvě ocenění na festivalu Mental power.
Kromě hraných a dokumentárních filmů vytvořila i několik propagačních a instruktážních filmů (Speciální školy HK , TPCA, Barum Continental, Čelákovice ad.). Jako asistentka režie pracovala na celovečerním filmu pro Českou televizi. Několik let se v televizním studiu podílela na výrobě reklam, reportáží, záznamů akcí a vyzkoušela si i práci redaktorky. Napsala a zrežírovala finálový večer vyhlášení Miss Academia či vyhlášení vítězů mezinárodního festivalu reklamy. V současnosti režíruje pro Českou televizi dětský pořad o vaření Draci v hrnci. Jako koordinátorka Audiovizuální tvorby pracuje v Centru uměleckých aktivit v Hradci Králové, kde organizuje filmové workshopy, besedy, kurzy a filmové festivaly.
- CV Tereza Štěpánková (517.49 KB)Stáhnout
Iva TUŠLOVÁ
Architektka, návrhářka interiérů na volné noze. Umělkyně abstraktní malby, lektorka výtvarných kurzů. Iva o sobě říká, že jako architektka zjistila, že jí v životě chybí barvy, tak začala malovat. Vrhla se na kurz amerického malíře Nicolase Wiltona, který vyučuje stylem „ničeho se nebojte, vezměte barvy a začněte“. Naučila se tedy nebát udělat chybu, hrát si, nespěchat na výsledky, správně si nastavit kreativní mysl a experimentovat. To se snaží předávat dál na všech svých výtvarných workshopech, ať už to jsou letní školy pro děti nebo dospělé. Vystavovala Královské zahradě v Hradci Králové, v Praze v Pasáži českého Designu, zúčastnila se Polabského Montmartru v Brandýse nad Labem, pravidelně publikuje na sociálních sítích.
Veronika PELDOVÁ
Je grafická designérka pohybující se v širokém spektru oblastí grafiky, multimédií a designu. Mimo znalost klasických programů Adobe pracuje i v programech Blender a Procreate, které jí umožňují prozkoumávat nové dimenze tvorby. Kromě zkušeností s digitálními nástroji ovládá i rozličné textilní techniky. Oba obory, textil i grafickou tvorbu, vystudovala na Univerzitě Hradec Králové a nyní pokračuje ve studiu na oboru Učitelství výtvarné výchovy pro SŠ a ZUŠ. Pracuje také v Gočárově galerii jako grafička a edukátorka. V roce 2020 byla nominována na cenu Grafika roku v kategorii studentská grafika a na cenu i-dott (inspiring designers of tomorrow today). V roce 2022 obdržela výroční cenu primátora města HK za mimořádnou tvůrčí činnost.
Emilie ZÁMEČNÍKOVÁ
Působí jako pedagožka, lektorka, režisérka, herečka, autorka scénářů a odborných publikací. Na katedře výchovné dramatiky DAMU vystudovala obor dramatická výchova, léta byla její externí pedagožkou, a i nadále s ní spolupracuje. Téměř třicet let učila literárně-dramatický obor ZUŠ Střezina v Hradci Králové, vedla a režírovala řadu dětských a dospělých souborů, s nimiž se pod názvem Divadlo Jesličky, krom bohatého veřejného vystupování, každoročně účastnila celostátních přehlídek a dílen. Jako herečka spolupracovala s různými divadly, nejvíce se souborem Nejhodnější medvídci. Osm let učila herectví a přednes na Konzervatoři Pardubice, kde režírovala několik operních inscenací. V současné době se jako lektorka věnuje mladému divadlu, divadlu pro děti, uměleckému přednesu, scénickému čtení (vede i semináře pro knihovníky) a tvorbě scénářů. Působí jako lektorka Dětské scény a zasedá v porotách Wolkrova Prostějova všech stupňů. Je mimo jiné autorkou odborné publikace Cesta k přednesu aneb Průvodce pro pedagogy a mladé recitátory. V roce 2017 obdržela Cenu ministra kultury za celoživotní přínos v oblasti uměleckého přednesu, neprofesionálního divadla a dramatické výchovy dětí a mládeže.
Anna KOPECKÁ
Anna je grafička a výtvarnice s přesahy do scénografie i landartu. Je absolventkou Vyšší odborné školy Václava Hollara, oboru interaktivní grafiky. Blízká je jí práce s přírodninami, výroba šperků a talismanů. Kromě vedení autorských výtvarných workshopů je také absolventkou kurzu arteterapie a artefiletiky, který ji upevnil ve vědomí, že tvorba může být klíčem k sebepoznání, nalezení vlastních zdrojů a nahlédnutí na problémy z jiných úhlů. Uspokojení nachází v práci s dětmi nejrůznějších věkových skupin i se seniory zejména v oblasti neformálního vzdělávání.
IG: @relikty
Vojtěch DOLANA
Vojtěch je tvůrčí typ, nadšenec pro historii, kulturu, přírodní vědy, příležitostný badatel a komediant. Úspěšně absolvoval Ateliér knižního a obalového designu Fakulty umění Ostravské univerzity. Dnes působí jako grafik, průvodce a edukátor, vytváří akce a vytváří inovace pro josefovský Bastion No, I a jeho podzemí, rovněž konzultuje pro městské muzeum. Z dosavadních činností mu největší radost činilo vydávání seriálu pro děti „Kámo to je Josefov“ v místním zpravodaji, který měl mezi čtenáři značný úspěch, stejně jako vytváření vizuálního stylu josefovského Bastionu No. I a podzemí.
Ilona HONZEROVÁ
Edukátorka a projektová manažerka josefovského Bastionu No. I a podzemí. Je absolventkou Masarykovy univerzity v Brně, oboru Kulturní management. Považuje se za experimentátorku v rámci prezentace umění a historie, milovnici mikrohistorie, příležitostnou hudebnici, mámu malého synka. Je spíš kreativec než umělec. Ráda oprašuje zapomenuté příběhy a vrací je do života v podobě krátkých scének. Kromě edukace a průvodcovské činnosti pevnosti Josefov, se zabývá také dotacemi a projekty, tvoří obsah akcí, speciálních prohlídek i programů pro školy. Má za sebou několik úspěšně podaných a zrealizovaných dotačních projektů, ale i nespočet kulturních akcí, na kterých se podílela, a to jak v pracovním životě, tak i jako organizátorka ve volném čase nebo jako účinkující během desetiletého koncertování s kapelou.
Tomáš JAJČÍK
Tomáš je vystudovaný multimediální výtvarník a performer, který měl vždy blízko ke kultuře. Pohyboval se v divadelním prostředí jako jevištní technik, působil v královéhradeckém Klicperově divadle. Věnuje výrobě divadelních dekorací, kostýmů a rekvizit. Přes patnáct let působí jako lektor Flow arts. Jeho největší vášní je žonglování a rád své dovednosti předává dál.
Heidi HORNÁČKOVÁ
Heidi je umělkyně, performerka, kuchařka, pekařka a kurátorka pracující v České republice a v zahraničí. Pracuje v oblasti současného vizuálního umění a experimentálního divadla. Ráda ve svých projektech využívá sdílení jídla jako unikátní vzájemný zážitek v časoprostoru, umocňující kolektivní paměť s potenciálem zkoumat naše vnímání. Práci s dětmi a mládeží se věnovala mimo jiné coby galerijní edukátorka.
Eva HORSKÁ
Absolventka ateliérů Textilní tvorby a Veškerého sochařství (VŠUP, Praha) a Ateliéru grafického designu (EINA, Barcelona, roční stáž) pracuje se širokou škálou intermediálních prostředků ústících ve většině případů do pestrých forem knižní, komerční a volné ilustrace. Pro svůj osobitý a rozpoznatelný styl je vyhledávanou autorkou ilustrací nejen dětských knih, ale také interiérových prvků a vizuálních aplikací v prostoru.
Od roku 2021 vede semináře kresby a malby na Katedře výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Jan PRAŽAN
Je malíř a grafik, absolvent Fakulty výtvarných umění v Brně, kde studoval pod vedením prof. Martina Mainera. Ve svých obrazech spojuje inspirace z blízkých i dalekých cest (malířské sympozium v Meghalayi v Indii, Brazílie), věnuje se poznání lidské mysli, vědomí a jejího propojení s okolním, přírodním světem. Tematicky se vztahuje ke svému okolí, oblíben věnuje motivům přírody, kosmu, ale i místům osobního významu a blízkým lidem.
Podporující a uzdravující kvality výtvarné tvorby se snaží předávat formou ý workshopů, realizovaných zejména ve školních. Od roku 2017 do současnosti působí v projektu Kreativní partnerství/učení, a to jak na pozici kreativce, tak konzultanta kreativity. Je frekventantem ekoarteterapeutického výcviku na EKO ART THERAPY INSTITUT z. s.
Jeho díla jsou zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách. http://www.janprazan.com/
Tomáš ROČEK
Multimedia – malba, zvuk, video, text, performance
Jako multimediální umělec a spisovatel se ve své práci zaměřuji na práci s lidmi a na fyzické a filozofické zkoumání traumat, udržitelnosti a vyprávění. Snažím se propojit své zkušenosti s bolestí, traumatem a úzkostí s transformativními přístupy v psaní a fyzických aktivitách, jako je tanec, improvizace a vizuálně-kreativní cvičení.
Moje vizuální praxe zahrnuje malbu, zvuk, grafický design, video a manipulaci nalezených předmětů, často recyklovaných, abych do své práce zapojil udržitelnost. Použití různých médií mi umožňuje zprostředkovat komplexnost témat, kterými se zabývám, a nabízí smyslový zážitek, který přesahuje tradiční vyprávění příběhů.
Aneta FODOROVÁ
Participativní umění, multimediální tvorba, koncept
Aneta Fodorová se na poli umění se coby dramaturgyněa autorka pohybuje od roku 2016. Věnuje se především autorské tvorbě. V roce 2019 byl realizován jejıí filmový scénář Film pro pamětníky a krátkometrážní dokumentární film Una Piccola Storia. Spolupracovala s v rámci third // space na filmu nov a loading nomo (v režii Martiny Dobiášové), PITOTO (v režii Lukáše Prokůpka). Od roku 2018 spolupracuje jako dramaturgyně Effetto Larsen pro projekt Pop up Civilization. Tento projekt jí také otevřel cestu k parti-cipativnímu uměnı́ jemuž se nyní věnuje v rámci platformy third // space, jejíž je kreativní i produkční garantkou. Zabývá se osvobozením a empowermentem diváků. Od roku 2021 také rozvíjí participativní metody v rámci doktorského studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Lukáš PROKŮPEK
fotografie, videoart, filmová tvorba, poezie
Lukáš Prokůpek studoval na VŠUP v Praze – ateliér fotografie (2005- 2010) pod vedením Ivana Pinkavy. Nicméně, jak sám říká, jeho tvorba nebyla nikdy příliš ovlivněna prací jiných fotografů. Za své inspirační zdroje považuje zejména malíře jako jsou Váchal, Panužka nebo Doležal. V posledním desetiletí experimentuje s různými médii, vystavoval především fotografii a videoart, specializuje se na noční fotografii a film. Režíroval dva filmy a na dalších spolupracoval jako DOP. Kromě úspěšné fotografické tvorby se v posledním roce věnuje především komplexní autorské tvorbě, jejímž hlavním výstupem byl multimediální autorský projekt ponti // mosty, který zahrnoval Lukášovy autorské básnické i prozaické texty, silnou vizualitu a režii performera Jiřího Knihy. V současné době připravuje k prezentaci další krátký autorský film inspirovaný Písní o Nibelunzích.
